Smysluplný biologický přírodní program, objevený dr. Hamerem, je program, který funguje nejen u tzv. nemocí, nýbrž u všech organických pochodů.
Platí i u těhotenství a porodu. Tyto nejsou nemocí, ale obsahují rovněž prvky těchto zvláštních programů.
V prvních třech měsících těhotenství se tělo nachází ve fázi „sympatikotonie“. Plod v děloze odpovídá vnitřnímu zárodečnému plátku a proto dochází k množení buněk, jelikož zárodek musí růst. Také v prsou matky dochází k množení buněk (tedy vlastně jakýsi druh „rakoviny prsu“): mléčné žlázy rostou ve smyslu přírůstku buněk.
V následujících šesti měsících se matka i plod nachází ve fázi „vagotonie“. V této fázi se vyvíjejí orgány, u nichž v průběhu vagotonie dochází k množení buněk – vývoj plodu se dokončuje, ruce, nohy, prsty na rukou i nohou, nos, uši atd. se plně dotvoří. Po prvních třech měsících se prsa ještě zvětšují, ale to je uskladňování vody. (Stejně jako se tělo v léčivé fázi zásobuje vodou.)
Protože u těhotenství má přednost budoucí život, nemůže budoucí matka od třetího měsíce dostat rakovinu. Může sice utrpět konflikty, avšak nemoc je „stornována“ až k prvním porodním stahům (včetně divokých porodních bolestí).
Porod je vlastně druh epileptické krize. Jak matka, tak dítě musí dojít do jakési fáze křeče. Matka: kontrakce (rytmické křečovité stažení dělohy); dítě: musí se také „vyztužit/křečovitě vypnout“, aby mohlo dobře proklouznout porodním kanálem.
Ve spojení s těhotenstvím začala pí. Amstutz mluvit o ultrazvuku. Ten se u těhotných používá často, aby se vidělo, jestli je plod zdravý a jestli i jinak je všechno v pořádku, a aby se určilo pohlaví. Z pohledu Nové medicíny může mít (příliš mnoho) ultrazvuku ničivé následky.
Podle dr. Hamera má 80 % všech poruch chování u dětí původ v ultrazvuku. Embryu zní ultrazvuk jako cirkulárka s asi 100 dB, když zvuk přejíždí přes uši. Embryo má sluch jako netopýr, proto může slyšet tyto vysoké frekvence. Kromě toho plodová voda zesiluje zvuky přicházející zvenčí.
Ultrazvuk ohřívá plodovou vodu, proto je ultrazvuk dávkován pomocí krátkých zvukových úderů. Testovalo se to v plechové nádobě s rybičkami, do níž se trvale bušilo kladivem: po krátké době byly všechny mrtvé. Pokud se ultrazvuk provádí příliš často nebo příliš dlouho, může nenarozené dítě utrpět konflikty. Například konflikt „nemohu utéct“, což může způsobit ochrnutí nohou. Nebo konflikt „nemohu se bránit“, což může způsobit ochrnutí rukou. Nebo sluchový konflikt, což může způsobit problémy se sluchem. U dětí, které se v noci náhle budí a křičí, je to také většinou následek přemíry ultrazvuku. Také jsou potom citlivé na hluk. Tyto děti ztratily prvotní důvěru. Vše spojují s tímto „rámusem cirkulárky“. Musíme je potom delší dobu chránit před hlasitými a nepřirozenými ruchy a poté je pomalu přivykat na obvyklé hluky, aby mohly opět získávat prvotní důvěru, což vyžaduje mnoho času a trpělivosti.
Pí. Amstutz zpřístupnila též svůj pohled na dětské nemoci. Zde je pár příkladů:
Obrácená poloha:
Tyto děti (ještě) nechtějí přijít na svět. Tlumiče porodních bolestí zde působí velmi nepříznivě, protože tyto prostředky učiní dítě vagotonní (pasivní) a tím se dítě sotva může samo otočit.
Neurodermitis:
Je většinou konflikt z odloučení; někdy je to konflikt z nemožnosti vymezit vlastní hranice, což je protiklad. Při konfliktu z oddělení/odloučení se projeví neurodermitis na vnitřních stranách ručiček a nožiček dítěte nebo v podkolení. Na vnějších stranách ručiček a nožiček při konfliktu z nemožnosti vymezit vlastní hranice. Vnitřní strany ručiček jsou k objímání, což je výraz blízkosti; vnější stranou nohy můžete někoho odkopnout nebo odstrčit, pokud si chcete udržet odstup. Konflikt z odloučení od prsu (dítě není kojeno nebo je příliš brzy odstaveno) může zavinit neurodermitis na tvářičkách. Protože pro kojence je důležitým pocitem při kojení dotýkání se mateřského prsu tvářičkou.
Novorozenecká žloutenka:
Embryo má a potřebuje mnohem více červených krvinek nežli dítě po porodu. Pak již tyto přebytečné červené krvinky nepotřebuje, neumí je ale tak rychle odbourat. Podle školské medicíny je tento přebytek příčinou novorozenecké žloutenky. Takto nahlíženo, muselo by každé novorozeně mít žloutenku. Tak to ale není. Nová medicína umí tento fenomén vysvětlit: u dítěte ženského pohlaví je příčinou žloutenky konflikt identity, u dítěte mužského pohlaví „revírní hněvivý konflikt“. Ty vznikají, když je krátce po porodu kojenec konfrontován s mnoha různými osobami, např. různými porodními sestřičkami, nejrůznějšími vyšetřeními, a pokud je příliš málo v kontaktu s matkou. Holčičky potom nemohou své maminky dostatečně rozlišit, identifikovat, a nastává u nich konflikt identity. U chlapečků znamenají tyto mnohé osoby okolnost, že jim jsou jejich matka a jejich revír brány a oni dostanou „revírní hněvivý konflikt“. Také ultrazvuk může být u nenarozených chlapečků zažíván jako „hněv v revíru“.
Předčasné porody:
Pokud má matka strach, např. z omezení dítětem nebo existenční strachy; pokud si tedy dělá obavy, jestli je dobře, že dítě přichází na svět.
A na závěr začala mluvit pí. Amstutz ještě o očkování u dětí:
Pokud doktor přijde s obrovskou stříkačkou – z pohledu kojence – na jeho poměry – a způsobí mu bolest, může vzniknout konflikt z napadení zepředu. To může mít za následek non-Hodgkinovu nemoc.
Nebo pokud doktor přijde ze strany nebo zezadu: potom strach sedí v týlu. Něco, co se děje mimo zorný úhel, vede ke „konfliktu ze strachu v zádech“. Toto může vést ke slepotě nebo k problémům s viděním.
Díky pevnému uchopení při vpíchnutí injekce mohou vzniknout motorické problémy, např. příznaky ochrnutí (konflikt neschopnosti utéct).
Pokud dítě pociťuje strach/nevolnost nebo odpor z injekce, může to přejít na ostrůvky buněk slinivky břišní a zapříčinit diabetes.
Pokud se dítě cítí napadeno kvůli injekci nebo pevnému držení, může to vyvolat konflikt z útoku, což může vést k rakovině kůže.
Také možný konflikt z úleku a strachu (= konflikt strach v revíru) může přejít na průdušky nebo na hrtan.
Potud stručný obsah této znamenité přednášky. Snad trochu zrcadlí jasný a fundovaný způsob, jak pí. Amstutz zprostředkovala Novou medicínu a její vztah k těhotenství, porodu, dětským nemocem a k očkování.