45-letá pacientka, pravačka, vdaná, milovnice zahrady. V zahradě je keř vinné révy a každý rok nese krásné modré hrozny.
Konflikt:
Její partner vytáhne nůžky na papír, aby ostříhal vinný keř. (Po násadě hroznů se musí odstřihnout nové výhonky, jinak keřík urodí málo.)
Partner tedy zastříhává to víno. Pacientka to vidí a řekne: „Vždyť víš, že se na to musí vzít nůžky na živý plot, protože jinak se výhonky rozdrtí?!“
Partner je rozhněván takovou ohromnou nelogičností, jelikož pro něj jsou nůžky jako nůžky a řez jako řez. Kromě toho má již „koleje“ ohledně zahrady, protože když on sám v zahradě přiloží ruku k dílu, není nikdy nic správně.
Nato partner podává partnerce nůžky a říká: „Tady máš ty nůžky, ustřihni si to sama!“ = DHS pro pacientku: konflikt, že to raději neměla říkat. Pacientka odejde beze slov, jakoby zasažená malým bleskem, a říká si: „Už nikdy nebudu nic kritizovat. Nesnese žádnou kritiku.“
Příští den se u pacientky objeví velmi bolestivý aft na pravé straně špičky jazyka (= partnerská strana).
* * *
Poznámka:
Sliznice v ústech se skládá z vnější sliznice dlaždicového epitelu (červená skupina v tabulce, mozková kůra), které se můžeme dotýkat jazykem, a pod ní ležící původní střevní sliznice (žlutá skupina, kmenový mozek). Viz též tabulka zubů!
Nyní si musíme představit naše předky, tohoto červíka ve tvaru kroužku s jeho pra-ústy;
Žlutá skupina, původní-stará střevní sliznice:
Pravá strana úst slouží k tomu, aby se pozřelo sousto, a levá strana úst slouží k tomu, aby se odstranily kousky bahna. Tento příjem sousta a vypuzování kousků bahna řídí kmenový mozek, tedy žlutá skupina (stará-původní střevní sliznice). V konfliktně aktivní fázi se rozmnožují buňky vytvářející sliny, aby sousto, případně kousek bláta, se lépe „spláchlo/odplulo“. Zde tkví také biologický smysl. V léčivé fázi, když je tedy sousto (vpravo) přijato, případně kousek bláta vypuzen, tedy když konflikt byl vyřešen, odbourává se pomocí TBC nyní již nepotřebný přírůstek buněk. To může bolet.
Červená skupina, navrch ležící sliznice dlaždicového epitelu:
Ontogeneticky (z hlediska dějinného vývoje) později byla ústa (jícen) vyložena robustní sliznicí dlaždicového epitelu. Řízeno je to naším vývojově nejmladším mozkem, mozkovou kůrou. V aktivní konfliktní fázi (3. biologický přírodní zákon) zde dochází k úbytku buněk. Biologickým smyslem je, aby se díky této nyní zvětšené buněčné dutině dalo lépe vyplivnout sousto, případně zbavit se ho. Podle toho, jestli jde o „sousto“ týkající se partnera nebo matky/dítěte, a podle toho, jestli je člověk levák či pravák, projeví se to na příslušném místě na těle. Pokud mohlo být vyplivnuto sousto týkající se partnera nebo matky/dítěte, konflikt tedy byl vyřešen, začne se sliznice dlaždicového epitelu opravovat v léčivé fázi formou otoku, objemového narůstání.
Sliznice ústní dutiny patří k tzv. schématu sliznice ústního otvoru, to znamená, že bolí v aktivní fázi (úbytek buněk) a nebolí v léčivé fázi.
U aftu mohou reagovat obě tkáně.
Měl jsem několik hovorů s manželem dotyčné paní, který sám zná dobře GNM. Řekl mi, že se před krátkou dobou vypovídali a poté že jeho žena měla v noci bolesti, které trvaly asi 2 dny. Co nás oba mátlo, byla okolnost, že podle schématu sliznice úst, při léčení – v léčivé fázi – neměly být bolesti. Proč tedy měla bolesti při otoku?
Proto tuším následující: Byly zde zahrnuty obě tkáně a její konflikt byl:
Nedostat vinné hrozny (spolknout) kvůli nesprávnému ošetření jejího muže (žlutá skupina v tabulce, pravá strana jazyka), a nemožnost jej pokárat (vypovědět se, svrbělo mi to na jazyku) kvůli jeho „přecitlivělosti“ (jeho koleje týkající se zahrady) (červená skupina v tabulce, pravá strana jazyka, strana partnera).
Její konflikt byl, že ho viděla nepřiměřeně stříhat vinné hrozny, čímž se bála, že o ně přijde. Vyřešení konfliktu nebyla teprve pozdější diskuze, nýbrž právě úspěšné pokárání hned na místě.
S přátelskými pozdravy
Ing. Helmut Pilhar
INFORMUJTE SE, DOKUD JSTE ZDRAVÍ
Přeložila Jitka Valentová a Namu