Amalgám – jeho účinky – způsoby vyvedení z těla

Tento článek ke stažení jako PDF. Amalgám a jeho účinky

Těžké kovy v životním prostředí jsou daní naší moderní doby. Od doby industriali­zace se uvolňuje stále více těžkých kovů ze zemské kůry a ty nakonec přistávají na celé Zemi. Částečně ve vzduchu, čás­teč­ně vodě a v po­tra­vinách. Postupem času se usazují v těle a da­jí se jen těžko vyloučit. Dnešní městský člověk je asi 500-1000x silněji zatížen nežli člověk před dobou industrializace. I při „nepatrném“ zatížení přispívají jedovaté kovy k mnoha civilizačním nemocem.

Následující informace by chtěly dát krát­ký náhled speciálně na problematiku rtuti jako jednoho z těchto těžkých kovů. Opí­ra­jí se o kni­hu od Dr. Muttera: „Amalgám – riziko pro lidstvo“ stejně jako o zveřej­ně­ní paní Dr. Schreiber: „Amalgám a jeho následky“.

Co je to amalgám?

Amalgám označuje slitinu kovů se rtutí (latinsky amalgama). Z poloviny se sklá­dá ze rtuti, zbytek se dělí mezi stříbro, cín a měď. Všechny součásti patří k těžkým ko­vům. Amalgám je dnes největší zdroj za­moření rtutí. 80 až 90 % obyvatel spol­ko­vých zemí Německa má průměrně až 12 zubních výplní z amalgámu. Každý rok se zde na výrobu 53 miliónů amalgámo­vých plomb spotřebuje 20 tun rtuti. Po de­seti letech se v plombách nachází už jen polovina původní rtuti. Tím se výplně zmenšují a vznikají okrajové trhliny, v nichž se usazují baktérie. Tak musí být staré výplně čas od času nahrazovány.

Dějiny amalgámu

Číňané léčili už 2000 let před Evro­pa­ny syfilis rtutí, také hnilobu zubu léčili již pomocí plomb. Řekové a Říma­né po­uží­vali rtuť ke kultovním účelům. Od 9. sto­letí používali Arabové masti obsahují­cí rtuť a ješ­tě dnes používají prášek ob­sa­hu­jící rtuť proti vším ve vlasech. V 16. sto­letí byla známá léčebná kůra (ka­­lomel – chlorid rtuťnatý) proti syfilidě. V Evropě známe amalgám 150 let. V 19. sto­letí zavedli Francouzi Regnat a Ta­veau tuto techniku jako zubní výplň. Prv­ní lékaři, kteří přinesli amalgám do Ame­riky, byli zatýkáni jako šarlatáni („mas­tičkáři“) a je­ho používání bylo zakázáno. V Ame­ri­ce se vedla válka o amal­gám, v Německu naproti tomu Hit­ler nařídil amalgám jako po­vinnou výplň. Je levnější než zlato a ješ­tě dnes jej zu­ba­ři používají a zdra­vot­ní pokladny jej proplácejí.

Jak se dostává rtuť do těla?

Uvolňování rtuti z amalgámu se děje vli­vem žvý­ká­ní a skřípání zubů, horkých či ky­se­lých jídel a nápojů (kola, limonáda, káva, ocet, kyselé ovoce atd.) a vlivem cuk­­ru a potravy obsahující cukr, který bak­terie bě­hem 5 minut zpracují na ky­se­li­nu. Čiš­tě­ní zubů zubní pastou, obsahují­cí fluo­rid a brusivo k tomu přispívá právě tak jako skutečnost, že v puse máme le­go­­vané zlato a můstky obsahující kovy. Elek­tromagnetické záření obrazovek a mo­bilů k tomu také může přispívat, též by­chom neměli podceňovat kou­ře­ní jako dáv­kovač kyselin. Znáte to jistě ze školy: kyseliny rozpouští kovy.

Rozšíření rtuti v těle

82 % rtuti je přijímáno jako pára plícemi a ukládá se v nervové soustavě. 7 % se do­stává s jídlem do těla, z toho je vstře­bá­no jen málo, zbytek se vyloučí stolicí. Ioni­zovaná (elektricky vodivá) rtuť je přijímána od 10 do 15 %. Dostává se do krve, plic, střeva a ledvin, přičemž ledviny často reagují alergicky až k selhání led­vin, pokud je zatížení vysoké. Těžké kovy patří k nejdůležitějším faktorům, které buň­kám způsobují oxidační stres a spo­tře­bovávají antioxidanty. Vysoká hodno­ta tuku v krvi a zvýšení cholesterolu mů­že být rovněž způsobeno těžkými kovy. Ko­lem usazenin těžkých kovů se v těle tvo­ří místní nádory. Způsobují ostatně emoční nestabilitu a nespokojenost. Z amal­gá­mo­vých plomb se průběžně uvolňuje rtuť jako pára, která se při nade­cho­vání  plí­ce­mi  dostává do krve nebo pří­mo přes či­chové nervy do mozku. Ostat­ní části amal­gámu se korozí roz­pouš­­tě­jí a dostá­va­jí se do střeva. Tam se vyt­váří vlivem střev­ních bakterií jedovatý metyl rtuti, kte­rý se odtud dostává do led­­vin, mozku a jater a většinou způso­bu­je neurologic­ké poruchy. 

Proč rtuť škodí tělu?

Jedovatost rtuti je způsobena především dí­ky jejímu sklonu vázat se na síru. Síra je součástí mnoha proteinů v těle, např. cys­­tinu, cysteinu a methioninu. Proteiny jsou zase hlavní části enzymů, které pro­vá­­dějí látkovou výměnu, produkují energii a hor­mony a likvidují nestravitelné zbytky po­­travy. Rtuť se váže na skupiny síry v enzymech a tím je blokuje. Kromě toho mů­že tento těžký kov vytlačit  stopové prv­­ky jako selen a zinek z jejich vazeb v en­­zymech, čímž tyto ztratí svou působ­nost. Vznikne tím nedostatek stopových prv­ků. Díky vazbě na proteiny buněčné mem­­brány brzdí rtuť – ale též hliník, olo­vo a kadmium – transport vápníku, dras­lí­ku a sodíku do buněk, což omezuje jejich funkčnost. Ke vší bídě vytváří ještě v ze­sílené míře volné radikály, které mo­hou všem tkáním a orgánům způsobovat ško­­dy. Účastní se na vzniku nemocí auto­­imunitního systému, urychluje stár­nu­tí, rakovinu, artritidu, nemoci oběho­vé­ho systému a srdce atd.

Novým poznatkem je, že baktérie se za pří­­tomnosti amalgámu stávají rezistentní pro­ti rtuti a současně také nereagují na různá antibiotika.

Rtuť poškozuje imunitní systém

Ve vnějším buněčném obalu se nacházejí mno­­há bílkovinná spojení jako zpro­střed­­kovatelé informací nebo také jako po­znávací známky pro imunitní systém. Rtuť se na ně může vázat a ničit jejich funk­ci, takže např. imunitní systém náhle po­važuje vlastní buňky za nepřátele a po­kouší se je zničit. To může vést k ne­mo­cem autoimunitního systému. Těžký kov může navíc vniknout do imunitních bu­něk a může je zničit.

Poškozování nervových buněk

Rtuť se shromažduje na nervových buň­kách. Usadí se na tubulinu (globulární pro­tein) na místě zprostředkování povelů a překáží jeho schopnosti provádět trans­port. Následkem toho nerv nemůže správ­ně přijímat výživné látky a posílat své příkazy dále, nakonec jej to může usmr­tit. Rtuť je nadto schopna zničit mye­li­novou pochvu, která zahaluje nerv.

Další škody

Přišlo se na to, že rtuť brání v příjmu ami­no­kyselin do mozku a vylučování zplodin me­tabolického procesu a jedů z něj a že vede k zmenšenému příjmu energie a též k pro­pustným místům v kapilárních stě­nách.

Lidé zatížení amalgámem přijímají ve zvý­šené míře také jiné jedy z životního pro­středí, protože tento těžký kov brání buň­kám v tom, aby se izolovaly, a ne­chá­vá těžké kovy, pesticidy a formaldehyd snad­něji vnikat. Takto se mohou jedy hro­madit 30-100x více než u lidí bez amal­gámu a jedovaté účinky se mohou umocnit až 2000x.

Jedovatost rtuti

Otrava nositelů amalgámu probíhá chro­nic­ky. Rtuť je plíživý jed, o němž nikdo ne­ví, kde se přesně usadí a kdy ukáže své účin­ky. Pokud vám zubař například od­stra­ní plomby, musí je odstranit jako zvlášt­ní odpad, aby se nezamořila voda (nositelé amalgámu jako zvláštní od­pad­ní deponie?) Během kousání se z plomb uvol­ňuje 20-100, ojediněle dokonce až 700 mikrogramů rtuti. Předpis týkající se pit­né vody dovoluje 1 mcg na litr vody. – Po­kud by naše sliny byly pitnou vodou, ne­směli bychom ji pít. Akumulační or­gá­ny játra, ledviny, plíce a mozek ukládají při­jatou rtuť do svých buněk, kde zůstává doživotně a provozuje své zlořády.

Příklad: paní Dr. Schreiber informuje: „Zu­ba­­ři. Ti mají nejvyšší přírůstek sebevražd a nej­vyš­ší počet neurologických a psychologických onemocnění. V jedné studii za­měřené na hypofýzu měli zubaři v prů­mě­ru 4x více rtu­ti v hypofýze (důležitá žlá­za regulující hor­mo­ny) než ostatní po­pu­lace a 40x více než li­dé bez amalgá­mo­vých výplní. Lidé, kteří byd­lí nad zu­bař­skou ordinací nebo vedle ní, jsou za­mo­řeni rtutí. Je možné ji s úspěchem vy­vést z těla.“

Ukládání rtuti

Největší díl rtuti uložené v těle se nachází v mozku a nervových tkáních, ledvinách, nad­ledvinkách (chronická únava), plicích, játrech, štítné žláze (studené ruce a no­hy), hypofýze, slinivce břišní, pohlavních or­gánech a v tukové tkáni.

Podíly rtuti v mozku, ledvinách a žlázách zů­stávají prokazatelné po léta, a to v zá­vis­losti na počtu plomb.

Důkaz rtuti

Laboratorními metodami se dá substan­ce do­ká­zat v krvi, stolici nebo ve vlasech. Ve va­zi­vo­vé tkáni se prokazuje pomocí bio­rezonance, elektroakupunktury podle Volla nebo pomocí kineziologického svalo­vé­ho testu. V buňkách se nedá zjistit žádnou metodou.

Nemoci

Podle Dr. Klinghardta je rtuť v mozku zod­povědná za nervová onemocnění jako je Alzheimerova choroba, roztroušená skle­róza, amyotrofická laterální skleróza, Par­kinsonova choroba, poruchy paměti, závratě, deprese, záchvaty vzteku, pla­chost, koktání, poruchy učení, porucha čte­ní (legasthenie), poruchy vidění a slu­chu s tinitem.

Organické nemoci: každý neškodný či zhoub­ný nádor na játrech, ledvinách a kost­ním morku vykazuje vysoké hod­noty rtuti.

Oslabení imunity a současně rezistence pro­ti antibiotikům mohou poukazovat na rtuť.

Problémy s klouby, revma a fibromyalgie (bo­lestivost svalů, ztuhlost, poruchy spán­ku), ale také střevní problémy se zá­cpou a infekcí candida (rod aerobních kva­sinkových dimorfních hub) mohou být za­příčiněny rtutí.

Vznik infekčních nemocí

V současné době se diskutuje o vzniku in­fek­čních nemocí jako reakci těla na za­mo­ření rtu­tí, jako pokus organismu osvo­bo­dit se od toho­to těžkého kovu. Mnoho pů­vodců infekcí vá­žou jedovaté těžké ko­vy a dělají je tak pro tělo neškodnými. K to­mu patří: houby candi­da, stafylokoky (pů­vodci zánětu mandlí, bron­chi­tidy, zá­ně­tu vedlejších nosních dutin, záně­tu mo­čového měchýře a prostaty), strep­to­ko­ky (původci angíny, spály, růže), tyčin­ko­vité baktérie (legionella,  listerie, bore­lie), viry (např. herpes, varicella-zoster, HIV...) a jiní původci infekce. Mnoho těch­to nemocí se po vyvedení těžkých ko­vů z těla zásadně zlepší.

Těhotenství

Pro dítě je často nebezpečné již vůbec při­jít na svět. Maminky odevzdávají plodu ne­jen potřebné minerály, nýbrž i těžké ko­vy. Tak maminky odklidí např. 40-60 % své­ho zatížení rtutí přes placentu u své­ho prvorozeného dítěte. Později narozené děti potom obdrží méně, ale jen do té doby, než si matka nechá udělat nové plom­by... Pokud má matka  6-10 výplní z amal­gámu, pak dosahují koncentrace rtu­ti u prvorozeného dítěte v mozku hod­no­ty dospělého se 7 až 8 amalgámovými plom­bami. Dochází k zpomalenému růs­tu s malým přírůstkem a k opožděnému vý­voji nejen nervového, ale i imunitního sys­tému. Symptomy chronické otravy rtu­tí u dětí jsou poruchy učení, autismus, de­prese, poruchy čtení, záněty střev, hy­per­aktivita, neurodermitis a jiné.

Terapie a péče o dítě

V těhotenství a v době kojení by měla mat­ka brát 3x denně jednu kapsli chlo­relly a 30 mg zinku, které odchytí cir­ku­lující  rtuť. Po porodu může zkušený te­ra­peut provést u novorozence pročiště­ní pomocí tinktury z medvědího česneku, řas chlorelly a malého množství tinktury z ko­riandru. K tomu omega-3 esenciální mast­nou kyselinu pro látkovou výměnu v moz­ku a další vitální látky podle potřeb dítěte.

Prostředky k vyvedení z těla:

Řasy chlorella pyrenoidosa

Jsou životní formy s nejbohatším ob­sa­hem chlorofylu na Zemi se silně pročiš­ťu­jícími účinky. Jejich buněčná stěna ze tří vrstev se skládá z nestravitelné celu­ló­zy a sporopoleninu. Díky polysacharidům a metylcobalaminu (druh vitamínu B12) odvádí chlorella rtuť z tkáňové vazby do krevního řečiště a přes stěnu střeva do stolice, kde je pevně vázaná na bu­něč­nou stěnu řasy a je vyloučena. Ve sto­lici nacházíme 20x více rtuti než v mo­či (u 12 amalgámových výplní se obje­ví například 50 mikrogramů rtuti na 1 kg stolice).

Chlorella a jiné řasy chelatizují (váží) těžké kovy jako arzén, olovo, měď, rtuť a uran. Mimo to na sebe váží díky ky­se­li­nám v řasách také radioaktivní substan­ce a účinně je vylučují. Organické škodli­vé látky jako PCB (polychlorované bifeny­ly), insekticidy, formaldehyd a jiné se váží prá­vě tak a jsou vylučovány.

Schopnost detoxikace jater od alkoholu je díky řasám nápadně zvýšena, dodávají anti­oxidanty, minerály a enzymy, které tělo potřebuje k detoxikaci.

Chlorella se svým vysokým obsahem chlo­ro­fylu má ještě další kvality. Váže tě­les­né pachy, detoxikuje, reguluje činnost střev, umí brzdit růst nádoru, podporuje ho­jení ran, chytá volné radikály, zvyšuje vý­kon srdce, vyrovnává krevní tlak, mírní bo­lesti, působí proti anémii (vitamín B12) a podporuje střevní flóru. Růstový faktor chlo­relly (CGF) zesiluje tělesné obranné síly a vyrovnává výkyvy cukru v krvi. Su­še­ná substance řasy sestává ze 60 % bíl­ko­vin, 20 % uhlohydrátů, 11 % tuků (hlav­ně omega-3 esenciální mastné kyseliny) a 9 % vitálních látek (vitamíny, minerály, en­zymy, chlorofyl, balastní látky...). Pří­jem 2,5 g denně kryje denní potřebu vita­mí­nu B12 již z 300 %.

V mozku usazené těžké kovy může chlo­rella však mobilizovat jen málo.

Podle nejnovějších výzkumů je nezpra­co­vaná prášková forma (např. jako kap­sle) 2-5x účinnější než lisované tab­le­ty (zřejmě protože část jedy vážících ne­poškozených buněčných stěn je vyšší).

Česnek medvědí

V česneku medvědím a v menší míře také v čes­neku jsou obsaženy tzv. sulfhydry­lo­vé skupiny (vazby mezi sírou a vodí­kem), které přijímají rtuť do krve a mohou ji vylučovat přes ledviny. Česnek medvědí má podobné účinky jako syntetický tvůr­ce chelátů DMPS. Nemobilizuje však tak vel­ké množství těžkých kovů, proto od­vod trvá déle, tím je ale šetrnější pro tělo a s menšími projevy detoxikace. Česnek medvědí se může brát ve vysoké dávce, až k čichové hranici. V předjaří se dá při­pra­vit čerstvý jako salát. (Roste na vlh­kých lesních půdách. Pozor: nezaměňo­vat s jedovatými listy konvalinek. Či­cho­vá zkouška: česnek medvědí voní po čes­ne­ku). S trochou olivového oleje se dá z čes­neku medvědího vyrobit pesto (čer­stvé listy, nasekané, naložené v oleji), ji­nak se z něj dá připravit též tinktura. Česnek medvědí se může brát již před a po odstranění plomb.V kombinaci s chlo­rellou je detoxikace ještě silnější.

Česnek medvědí je 3-4x účinnější než česnek, působí preventivně proti ne­mo­cem srdce a krevního oběhu, rakovině, po­siluje zažívací funkce a můžeme ho na­sadit proti parazitům a jiným původ­cům. Česnek medvědí i chlorella mohou ale vyjmout rtuť pouze z tkáňových va­zeb.

Koriandr

Jedině nať koriandru má podle dosavad­ních znalostí efektivní detoxikační účinky na rtuť z úložiště v buňkách a v nervové sou­stavě. Účinná je jedině čerstvá nať, kte­rá pochází z ekologického pěstování, aby dále nepašovala do těla jedy. Deto­xi­kač­ní substance je zřejmě lehce prchavá aro­matická látka, která se rychle dostává do mozku a otevírá iontové kanálky v ner­vových buňkách. Rtuť, která je vá­za­ná na buňky, může být nyní transporto­vá­na ven za předpokladu, že tu je koncen­trač­ní spád, tzn., že tu je více rtuti uvnitř bu­něk nežli venku ve vazivové tkáni. To je ta­ké důvod, proč musí být nejprve uvol­ně­na rtuť z vazivové tkáně pomocí chlo­re­lly a česneku medvědího, dříve než se vy­táhne z buněk. Důležité: jelikož kori­andr v nejkratší době posune mnoho rtuti do vazivové tkáně, může dojít při pře­dáv­ko­vání k silným projevům otravy. Proto se musí při použití koriandru použít vždy sou­časně chlorella a česnek medvědí. Po­tom může být mobilizovaný těžký kov „vy­zvednut“ z vazivové tkáně a vyloučen. Koriandr nesmí být nikdy použit za exis­ten­ce amalgámových plomb, jelikož by tělo rtuť posunovalo sem a tam a tělo by pak vykazovalo silné symptomy otravy.

Více než polovina pacientů s nemocemi z amalgámu může s dostatečným pří­jmem koriandru začít až po půl až jed­nom roce po vyvedení rtuti pomocí čes­ne­ku medvědího/chlorelly.

Shrnutí

Existují tedy účinné metody, které po­mo­hou zvítězit nad nemocemi způsobenými amalgámem, při nichž se rtuť v prvním kro­ku vyváže z vazivové tkáně a v dru­hém kroku z buněk a nervů. Nejdříve by měly být všechny amalgámové plomby od­straněny z ústní dutiny při dodržení ochran­ných opatření.

Bohužel je to zdlouhavá záležitost, velmi se ale vyplatí, protože pomůže získat zno­vu vaše zdraví a radost ze života. Dr. Mutter ve své knize zveřejnil mnoho po­vzbudivých úspěšných zpráv.

Vyvedení rtuti (amalgámu) z těla – Návody

Z nejrůznějších zdrojů jsme sestavili prak­tický program k vyvedení rtuti z tě­la. Vyzkoušeli jsme, jak tyto metody a po­stu­py připravit tak, abyste měli v ruce vo­dít­ko, jak si poradit s účinky a zatížením tou­to jedovatou látkou. K tomu, abychom se zbavili rtuti nastřádané v těle, existují růz­né postupy:

Přirozené samoléčící síly těla

Pokud je organismus dobře zásobený mi­nerály a antioxidačními vitamíny – even­tuelně posílený potravinovými do­plň­ky – může v omezené míře vylučovat z va­zivové tkáně dokonce i těžké kovy sám. Pokud přijme potravou dostatek ami­nokyselin obsahujících síru (methio­nin a cystein v brokolici, růžičkové ka­pus­tě, špenátu, hrášku…) a aminokyseli­ny glycin a glutamin (v luštěninách, vej­cích, slunečnicových semínkách, mléč­ných produktech, rybách, jehněčím mase, drů­beži…) může z toho za pomoci vita­mí­nu B6 vytvořit svůj vlastní důležitý oxy­dant glutathion. To pomůže mezi jiným zmen­šit jedovaté účinky těžkých kovů jako je olovo, kadmium a rtuť.

Dostatečná přítomnost selenu, zinku a hoř­číku umožní optimální působení gluta­thionu na detoxikaci.

(Tato data byla převzata z „Burgersteino­vy příručky výživných látek“, nakladatel­ství Haug)

Detoxikační mechanismy, které jsou tělu vlast­ní, jsou úspěšné ale většinou jen u rtu­ti ve vazivové tkáni. Pokud je ulože­na v buňkách, zvláště v buňkách mozku a ner­vů, zůstává tam dalekosáhle doži­vot­ně uložena a může rozvíjet jedo­va­té působení. Evoluce neměla zatím do­sta­tek času, aby pro tyto moderní jedy vy­vinula vlastní detoxikační me­cha­nismus.

Detoxikace buněk – postup podle Dr. Muttera

Dr. Klinghardt nyní vyvinul metodu, jak se dá rtuť z buněk opět mobilizovat a tím se stát schopnou vyloučení. Následující ná­vod je podán z knihy Dr. Muttera „Amal­gám – riziko pro lidstvo“, nakladatelství fit pro život, ve zkrácené formě. Vyplatí se přečíst si tuto knihu a je doporučová­no provádět tuto vylučovací terapii společ­ně s nějakým v tomto oboru vyškole­ným terapeutem, aby mohl kontrolovat úspěš­nost a eventuálně aby zachytil de­to­xikační reakce.

Nejdříve je nutno vyjmout Vaše plomby

První krok detoxikace spočívá v tom, že si necháte odstranit veškeré amalgá­mo­vé plomby z úst při  zabezpečení ochran­ných opatření a necháte si je nahradit ma­teriály, které tělo snáší, přičemž se to dá vytestovat (kineziologicky nebo po­mo­cí elektroakupunktury podle Volla).

Bě­hem této doby se již může brát chlo­rella a česnek medvědí (čerstvý, jako tink­tura nebo jako pesto), aby se uvolnila rtuť z vazivových tkání a mohla být transportována.

Během této doby berete 2-4 g chlorelly den­ně dohromady s 30-50 kapkami tink­tury česneku medvědího (nebo 3-6 lžic pesta z česneku medvědího), nejlépe roz­dělené na 2-3 dávky k hlavním jídlům a s dostatečným množstvím vody. Čes­nek medvědí obsahuje vazby se sí­rou, které navážou rtuť do krve a mohou ji vy­loučit přes ledviny.

Po odstranění plomb:

I po odstranění plomb se ve vazivové tká­ni nachází mnoho rtuti a tam musí být nej­prve vyloučena, dříve než se může od­stra­nit z buněk, proto se dále detoxikuje po­mocí chlorelly a česneku medvědího.

Postup: Začíná se se 2-4 chlorellami den­ně a pomalu se zvyšuje až k dávce, kte­rou sneseme (to znamená, že pokud řa­sa mobi­li­zuje příliš mnoho těžkých ko­vů, může se to pro­jevit jako např. závratě, ne­volnost, pálení žáhy, průjem, bolesti hla­vy, únava, chřipko­vité potíže, na­dý­má­ní, depresivní nálady atd.). Tuto dávku be­re­me 1 týden, rozdělíme si ji nejlépe na 2-3 porce za den a bereme těsně před jíd­lem nebo 30 minut před hlavním jíd­lem, pijeme k tomu hodně vody.

9. a 10. den: zvýšení příjmu chlorelly až na 10násobek dávky, kterou sneseme. Bě­hem těchto 10 dnů se denně bere 30-50 kapek tinktury česneku medvědího. 11. a 12. dne vložíme pauzu v příjmu.

Poté se začíná opět s původní dávkou, kterou sneseme.

Tato léčba s proměnlivým dávkováním se osvěd­čila, jelikož se tak při minimálních ved­lej­ších účincích může vyloučit do­sta­tek rtuti.

Empirické pravidlo: čím nižší je snesitel­ná dávka (eventuálně jen 1 tableta řasy), tím plněji rtuť vězí ve vazivové tkáni.

Poté, co je vazivová tkáň zbavena jedu:

Nať koriandru smí být přidána teprve když je vazivová tkáň zbavena těžkého ko­vu. Účinná je pouze čerstvá bylina ko­rian­dru nebo tinktura z čerstvé rostliny, ni­koliv usušená rostlina nebo semena koriandru. Účinná je zřejmě lehce prcha­vá, aromatická látka rozpustná v tucích, kte­rá překoná závoru krve a mozku. V moz­ku otevře iontové kanálky v mem­brá­nách nervů, takže nyní se může rtuť vá­zaná v buňce transportovat ven. To však funguje pouze tehdy, pokud je uvnitř ví­ce těžkých kovů nežli vně buňky. Proto mu­sí napřed chlorella s česnekem med­vě­dím detoxikovat vazivovou tkáň, dříve než smí být podána nať koriandru.

Správné zacházení s koriandrem

Koriandr je velmi účinný a může v krátké do­bě posunut mnoho rtuti do vazivové tká­ně. Proto může při předávkování dojít k pro­jevům otra­vy. Nikdy se nesmí podá­vat samotný, nýbrž stále s česnekem  med­vědím a chlo­rellou, aby rtuť, která je uvol­něna z buněk do vazivové tkáně, mo­hla být „vyzvednuta“ a vy­lou­čena. Nikdy ne­smí být nasazen, máme-li ješ­tě plom­by, jinak bude organismus silně zatížen sem a tam posouvanými kovy v centrál­ním nervovém systému s odpovídajícími sym­p­to­my. Nejlepší je brát koriandr pou­ze po vytestování doktorem nebo prakti­kují­cím terapeutem a po jeho doporučení.

Dávkování: začít s 5 kapkami tinktury ko­rian­­dru 1–3krát denně. Pokud by se ne­obje­­vi­ly žádné symptomy těžkých kovů (bo­lesti hla­vy a zad, deprese atd.), mů­že­me pomalu zvy­šovat – přes nejprve 3x den­ně 10 kapek až k 3x30 kapek. Kapky na­kapat na jazyk a podržet v ústech tak dlou­ho, jak je to možné, dříve než je spolkneme. Zapijeme hojně vodou, protože ko­riandr zvyšuje sekreci žaludeční ky­se­li­ny.

Opatření k posílení

Tinkturu si můžeme namazat na klouby ru­kou i nohou a docílíme tak často do­kon­ce lepších výsledků.

Doktor Omura objevil, že pomocí aku­pre­sur­ních masáží může být příjem korian­dru do mozku silně posílen: dvě minuty sil­ně masírovat bříšky palců celé vnitřní, vněj­ší a zadní strany horního článku  pro­střed­níčků přímo po příjmu.

Současný příjem kyseliny askorbové (vi­ta­mín C) ruší účinek koriandru, současně při­jímaná strava bohatá na bílkoviny ze­si­luje oproti tomu sílu koriandru.

Těhotenství: pozor: žádné terapie k vyvá­dě­ní škodlivin z těla, koriandr může vést ke kontrakcím dělohy.

Potud výpovědi dr. Muttera z knihy: Amalgám – riziko pro lidstvo, Dr. med. Joachim Mutter

***********************

Vyčištění těla podle paní dr. Schreiber

Paní dr. Schreiber udává ve svém zve­řej­ně­ní „Amalgám a jeho následky“ – také s od­kazem na zkušenosti dr. Klinghardta – následující postupy:

Detoxikace vazivové tkáně:

Použití: 2-3x denně asi 10 kapek tinktury čes­neku medvědího po dobu 2 týdnů, k to­mu současně 3x denně po 2-3 kap­slích řasy chlorelly, každá asi 250 mg. 9. a 10. den: 10 kapslí řasy, abychom zahá­jili vylučování množství rtuti, která se bo­hatě dostavila do střeva. 11. a 12. den: pře­stávka ve vylučování – nebereme řasu. V této fázi detoxikace vazivové tká­ně neužíváme žádný koriandr.

Detoxikace buněk:

Nejdříve po prvních 2 týdnech vývodu z va­zivové tkáně (nejlépe po vytestování), aby nebylo kvůli nutnému koncentrační­mu spádu příliš mnoho rtuti ve vazivové tká­ni. Fáze detoxikace buněk se liší od detoxikace vazivové tkáně pouze doda­teč­ným příjmem tinktury z koriandru:

Použití: 2x denně až 10 kapek tinktury ko­riandru, 2-3x denně 10 kapek tinktury z čes­neku medvědího, 3x denně 2-3 kap­sle řasy chlorelly, každá asi po 250 mg. 10. den se zvýší dávka řasy chlorelly na 2-3x po 10 kapslích. 11. a 12. den je pře­stáv­ka v detoxikaci a braní řasy.

Optimální: nechte se vytestovat

Optimální by bylo, kdybyste tuto kúru mo­hli provádět za asistence zkušeného te­ra­peuta, který by vám stál při ruce s pra­videlnými testy.

Přeložila J.Valentová