V zásadě se biologické konflikty řeší dvojím způsobem:
KONKRÉTNÍ OPATŘENÍ
Některé vnitřní biologické konflikty se dají řešit konkrétním způsobem. Např. revírní konflikt vznikající neřešitelnými konflikty se sousedy se dá řešit smířením se sousedy nebo odstěhováním. Konflikt „odporu k něčemu“ se dá řešit tím, že se tomu, k čemu máme odpor, vyhneme. Konflikt „strachu o dítě“ se se může vyřešit tím, že se dítě dá do pořádku.
To se běžně děje, a mnohdy trvají takové konflikty krátkou dobu, takže fáze léčení se projeví jako „chřipčička“ a je to.
PRÁCE NA SOBĚ
Některé konflikty se ovšem vnějším způsobem řešit nedají. Konflikt ztráty partnera pro úmrtí je takový příklad. Nebo musíme něco dělat, co nechceme, k čemu máme odpor, ale přesto musíme. Konflikt ztráty sebeúcty se většinou také nevyřeší sám. V takových případech je velmi podpůrné mít okolo sebe chápající a milující rodinu či přátele, neboť biologický konflikt sám o sobě vzniká právě tím, že se „v tom“ cítíme být sami.
Pokud nikoho nemáme, je řešení těžší, ale ne nemožné. Jde prostě o to, vyvinout svou vlastní vnitřní sílu, důvěru, že vše je správně jak má být (v případě úmrtí), nebo naopak posbírat své ladem ležící protestní síly a vzbouřit se (v práci, v rodině, je-li to potřeba), nebo učením získat schopnosti, které nám pomohou k návratu sebeúcty... atd.
Pro každý biologický konflikt a každou osobu a každou jednotlivou situaci je potřeba najít odpovídající řešení. Není na to žádná šablona. Proto je velmi podpůrné, mít někoho, komu se člověk může svěřit a kdo mu eventuálně pomůže najít cestu ven.
Namu