Jo Conrad: POČÁTKY
O rozmanitosti života, o řádu a o důvodu našeho vezdejšího bytí
Podchytit nejdůležitější věci ve vesmíru není jednoduché, obzvlášť když žijeme na planetě, na níž je manipulace pravdy každodenní záležitostí. Conradovi se daří volně a nenásilně umístit do knihy obsažné zobrazení rozmanitosti života, náhledy o bytí a zatajované informace o našem světě.
Čtenář se dozví překvapivé informace o existenci plazovitých bytostí na naší planetě. Ale i o astrálních bytostech a duchovním světě. Pro Conrada je přitom nejpodstatnější myšlenka, že vše jest částí Boha a je zde z toho důvodu, aby sbíralo zkušenosti a učilo se z nich. Oblasti náboženství, spiknutí, lékařství a ufologie podle něj k sobě patří, chceme-li poznat manipulace a osvobodit se od nich.
Ukázka z knihy
Uvědomujte si, že veškerý život je oduševnělý a živoucí. Že za každou květinou je přírodní duch, který se s velkou vážností, ale i s velkou láskou stará o růst. Že myšlenkami můžeme navázat kontakt s duchem, jenž je za vším, a pak lépe procházet životem. Nejen lidé, zvířata a rostliny reagují na naše myšlenky. Dokonce i zdánlivě neživá hmota sestává z oživených elektronů.
Japonský tým badatele Masaru Emota dělal pokusy s vodou, jejíž krystalizace byla fotografována pod mikroskopem. Nejprve se mělo pouze prozkoumat, jak odlišná může být kvalita vody přímo z pramenů oproti vodě na dalších místech vodního toku po všemožných znečištěních. Některé krystaly byly nádherné, jiné ošklivé. Po nějaké době badatelé zjistili, že na schopnost krystalizace nemá vliv pouze znečištění, nýbrž že na vodu působí i různé myšlenky a nálady.
Existuje nádherná kniha s mnoha fotografiemi, „Léčivá síla vody“. Pokusy trvaly roky, a zjistilo se například, jak „otřeseně“ voda vypadala po zemětřesení, ale už krátce poté, co přišla pomoc pro oblast postiženou zemětřesením, se zase zotavila. Hezčí krystaly se vyvíjejí i tehdy, když si nějaká oblast uvědomí katastrofální stav životního prostředí a podniknou se kroky znečišťování zamezit.
Badatelé pak dělali pokusy s různou hudbou. Účinky skladeb heavy metal byly jednoznačně destruktivní, zatímco klasická hudba Beethovenova, Mozartova či Bachova tvořila nádherné krystaly.
Potom dělali badatelé pokusy, které měly ukázat účinek určitých slov. Slova vytištěná počítačem se nalepila na sklenici s destilovanou vodou. Slova jako „ty blázne“ nebo „je mi z tebe nanic“ měla za následek velmi ošklivé formy, zatímco „děkuji“ zase vyvolávalo překrásné krystaly, přičemž se zkoušely i různé jazyky, s různými výsledky. I výrazové odlišnosti vykazovaly různé výsledky. Strohý příkaz: „Udělej to!“ je očividně destruktivní, na rozdíl od výzvy učinit to společně: „Udělejme to.“
Stále jasněji se ukazovalo, že voda reaguje na myšlenky. Už jen myšlenka, že voda je nádherná, vyvolala krásné krystalické struktury, zatímco negativní myšlenky vyvolávaly velmi zchřadlé a pusté tvary. Voda reaguje i na obrazy. Ano, ať to zní jakkoliv neuvěřitelně: destilovaná voda, která jinak netvoří zvláštní struktury, tvořila nádherné krystaly, když byla postavena na obrázek usmívajícího se děťátka.
Vyžadovalo by to celou obrázkovou knihu, aby se dala dostatečně ukázat krása oněch fotografií. Omezuji se na srovnání dvou snímků vody z přehrady Fujiwara, jednou předtím 
a jednou poté, co japonský duchovní, reverend Kato Hoki, pronesl modlitbu. Rozdíly jsou tak zřejmé, že by všem mělo být jasné, že člověk svými myšlenkami ovlivňuje své okolí.
Babiččina „káva vařená s láskou“ chutná jednoznačně lépe než káva v plastikovém pohárku z automatu. Teď už víme, proč.
Ano, je naprosto důležité poznat, že voda reaguje na naše myšlenky, že se „vyparádí“, když k ní přistupujeme alespoň s trochou vděčnosti a lásky. A to zcela určitě neplatí jen pro vodu, nýbrž pro všechno, s čím zacházíme. Tyto fotografie pana Emota ukazují nanejvýš zřetelně, že myšlenky, slova, hudba a pocity se projevují stejně tak silně jako znečišťování vody nebo její udržování v čistotě.
Můžeme se tedy zabývat zdravou výživou, ale mnohem důležitější než to, co požíváme, je to, s jakými myšlenkami to požíváme.