Zkušenosti s astmatem a GNM

(astma bronchiale)

  1. 11. 2008

Na jaře 2003 si mě pozval na večeři můj šéf, představený firmy. Během jídla mi vyprávěl o tom, že firma zavede další úroveň řízení, protože je to potřeba vzhledem k rozšíření firmy.

Až do této doby jsme měli pod představenstvem vedoucí oddělení, z nichž jeden jsem byl já. Nyní mi můj šéf vysvětloval, že by měla být zavedena nová řídící úroveň „oblastního vedoucího“ mezi představenstvem a vedoucími oddělení.

Do této doby jsem byl u podniku přes 5 let a patřil jsem k nejstarším zaměstnancům. Kromě toho jsem se vždy velmi angažoval a po celé roky jsem si svou dovolenou nechával vyplatit, místo abych si ji vybíral. Šéf si vlastně nemohl přát angažovanějšího spolupracovníka.

Předpokládal jsem, že se mě můj šéf hned zeptá, jestli bych si tuto pozici „oblastního vedoucího“ dokázal představit a jestli věřím, že bych to mohl dělat.

Místo toho jsem uslyšel výrok: „Dostaneš nového šéfa.“ To znamenalo, že jsem se neměl stát oblastním vedoucím, nýbrž že mi byl před nos postaven kolega – vedoucí oddělení – jako nový představený, který přirozeně masivně omezí mé kompetence. Nemohl bych se potom už radit s představenstvem firmy.

Na této věci mě obzvláště zlobilo to, že se mě nikdo vůbec na nic neptal, nýbrž že to bylo rozhodnuto, aniž by na mě někdo bral nějaké ohledy. To bylo veliké rozčarování. Měl jsem i zlost.

V této době jsem opět trpěl – jako již od svého mládí – akutní sennou rýmou. A protože školská medicína „ví“, že senná rýma někdy může vést k astmatu, ani jsem se nedivil, že jsem v tomto roce 2003 náhle dostal masivní problémy s dýcháním, zvláště večer. Musel jsem uprostřed noci jet do lékárny a přivézt si bez receptu sprej se Salbutamolem. Sprej jsem musel používat asi 4 týdny, poté astma opět odešlo.

Senná rýma trvala vždy od března do června, ale astma jsem měl od té doby pouze 4 týdny asi tak od začátku doby senné rýmy.

Takže jsem musel v letech od roku 2003 každý rok na jaře alespoň jednou za noc nasadit sprej po dobu 4 týdnů.

Zajímavé ale je, že v roce 2008 jsem už žádné astma neměl.

V lednu 2008 jsem se seznámil s GNM a v létě na semináři s Helmutem se mi ujasnilo, že mé astma nemělo nic společného se sennou rýmou, nýbrž že muselo mít svou vlastní příčinu. Po několika bádáních mi přišla na mysl ta historka s mým šéfem. A jelikož jsem si už nevzpomínal přesně, jestli se to událo skutečně v roce 2003, zeptal jsem se výše zmíněného kolegy, bývalého vedoucího oddělení, kdy se stal tím oblastním vedoucím. A vidím, že to opravdu bylo v roce 2003.

A proč jsem v roce 2008 už astma neměl? V říjnu 2007 jsem podnik opustil, a v tom samém roce odešel i můj bývalý kolega oblastní vedoucí.

„Ztracený revír“ se mi tím tedy rozplynul ve vzduchu.

Díky neúnavnému objeviteli a bojovníku za Germánskou novou medicínu, díky dr. Hamerovi!

Mnoho pozdravů

Rolf

 

Poznámka

Dr. Hamer často smysluplně používá následující průpovídku: „Je-li něco na úrovni orgánu, potom musí něco vězet i na úrovni psychiky. Pokud na úrovni psychiky nic není, potom také není nic na úrovni orgánu.“

Příčinou astmatu je konstelace (2 a více konfliktů v protilehlých mozkových sférách – pozn. překl.) v oblasti revíru, přičemž jeden z obou konfliktů způsobuje v motorickém relé bronchiální svaloviny epileptický záchvat (= astma bronchiale), nebo jeden z obou konfliktů způsobuje epileptický záchvat v motorickém relé svalstva hrtanu (= astma hrtanu). Pokud by se u této konstelace jednalo právě o obě tyto motorické relé a pokud by obě šly současně do krize (uprostřed léčivé fáze – pozn. překl.), potom se tento těžký stav po dobu krize označuje jako „status asthmaticus“. Obsah konfliktů je u těchto obou motorických mozkových relé v závislosti na tom, je-li člověk pravák či levák a podle již zmíněné konstelace a stavu hormonů, buď děsivý strach, nebo revírní strach.

Jak můžeme dobře vidět z této zprávy o zkušenosti s GNM, pravidlem je tzv. „spontánní vyléčení“. Zpravidla vyřešíme konflikt instinktivně, přičemž nám současně probíhající „smysluplný biologický zvláštní program přírody“ pomáhá díky sympatikonii (= aktivace sympatického nervového systému, viz konfliktně-aktivní fáze – pozn. překl.) a svým biologickým smyslem. Konflikty tohoto druhu se obvykle samy řeší změnou naší životní situace, např. narozením dítěte, změnou zaměstnání atd.

Nepodaří se to pouze ve výjimečných případech! Pokud se to nevyřeší samo, máme díky GNM potřebnou pomůcku, abychom tomu přišli na kloub.

Teprve díky GNM máme možnost prozkoumat příčinu (konflikt) a tím se dozvědět, co je potřeba udělat. Tento konflikt musí být vyřešen, případně se musíme vystříhat kolejí.

Jelikož konflikt kromě nás samých většinou nikdo jiný neprožívá, můžeme jej nalézt pouze my. Konflikt rozeznáme podle 3 kritérií: že je akutně dramatický, že nás izoluje a že nás zasáhne nepřipravené, přičemž nám symptom orgánu prozradí obsah konfliktu. (Astma = revírní konflikt, případně děsivý strach + aktivní konflikt naproti v mozku v revírní oblasti.)

Na základě prvních symptomů také víme, jak tento konflikt (příčinu) přesně časově vymezit.

A také víme, kdy se nám tyto symptomy opakují. Podle diagnostické tabulky můžeme zjistit, jestli se podle symptomů jedná o aktivní nebo již o léčivou (hojivou) fázi. Přes tuto okliku můžeme najít tzv. koleje, které byly tehdy při konfliktu naprogramovány a jsou součástí samotného konfliktu.

Když jsme našli příčinu konfliktu, také většinou víme, co máme dělat. Pozor: Neexistuje žádné patentované řešení! Každý konflikt je zcela individuální! Rolf tento konflikt utrpěl v době restrukturalizace firmy – právě tak by např. bylo možné, aby dítě utrpělo revírní konflikt nebo konflikt děsivého strachu při začlenění do školky nebo školy, a od této doby reaguje astmaticky. Nebo např. když dítě musí zažít hádku rodičů nebo když dospělý utrpí autonehodu atd.  Tehdy se takřka vždy může přihodit konflikt děsivého strachu nebo revírní konflikt, ale nemůžeme na to použít totéž řešení.

A nikdo nemůže náš život žít! Tento konflikt si musíme vyřešit my sami! A nikdo nás nemůže uzdravit! Uzdravit si své tělo může každý pouze sám, tím, že si vyřeší příčinu, příp. se definitivně vyhne kolejím. Ani ten nejlepší terapeut nám není vůbec k ničemu, když jsme neporozuměli těmto biologickým souvislostem a nebudeme se chovat podle toho.

Udělejme si z GNM  koníčka! Ona nám vyjasňuje, jak naše tělo funguje! Existuje důležitější vědění?

Tohoto náhodného spontánního vyléčení jako u Rolfa můžeme často dosáhnout zcela cíleně – díky porozumění a vhodnému chování. Toto je dar dr. Hamera nám všem!

S přátelskými pozdravy

Ing. Helmut Pilhar

INFORMUJTE SE, DOKUD JSTE ZDRAVÍ

Přeložila Jitka Valentová a Namu