Ohňový rituál agnihotra

AGNIHOTRA

Vlastimil Marek

(uveřejněno s laskavým svolením autora)

Chtěl bych k praktickému použití nabídnout i u nás vyzkoušený geniálně jednoduchý původně staroindický rituál, který se týká jedinců, ale může přitom nejen symbolicky pozitivně změnit (spálit, přeměnit) celé komunity a možná nastartovat i hlubinnější proměnu celé společnosti.

Agnihotra

je jakýsi rituál ohně, pradávný ale i překvapivě moderní, na rytmus východu či západu Slunce vyladěný proces čištění atmosféry a lidské psychiky a těla prostřednictvím ohně v měděné pyramidě. Traduje se, že již ve Védách je prorocky řečeno: "Až bude vzduch tak štiplavý, že se lidé a zvěř budou dusit, až bude voda tak kalná a nezdravá, že budou ryby hynout. vezmi měděnou pyramidu a spaluj v ní sušený kravský trus, máslo ghí a hrstku rýže za zpěvu mantry."

Měď je výborný vodič elektrické energie a léčivý kov. Co když je navíc všeobecně známý tvar egyptských pyramid jen převráceně odvozen od starší verze právě takovéto měděné pyramidy? Etymologicky totiž slovo pyramida znamená oheň uprostřed, což svědčí spíše pro tento ze staré Indie importovaný obřad agnihotry.

Zrnka neloupané rýže musí být neporušená (jinak by byla narušena energetická struktura).

Máslo ghí (připravíme pomalým zahříváním obyčejného nesoleného másla a postupným odebíráním bílé pěny) je naprosto čisté, bez jakýchkoliv příměsí, a v Indii se používá i jako léčebný prostředek

Sušený kravský trus (viz obr.) překvapivě nepáchne. Ve všech starodávných kulturách (a ještě na počátku 20. století i v Evropě) se přitom právě kravský trus používal i jako medikament a dezinfekční prostředek.

 

Jak postupovat

Umístěte několik malých kousků sušeného kravského trusu, politých nebo pomazaných máslem ghí na dno pyramidy tak, aby se opíraly jeden o druhý a mohl k nim po zapálení vzduch. Jeden příhodný kousek pak zapalte a vsuňte pod takto utvořenou malou hraničku. Brzy se rozhoří i ostatní kousky kravského trusu. Pokud je třeba, lze vše pokapat ještě trochou másla ghí. Do ohně nikdy nefoukejte (to platí i o sfouknutí plamene na vonných tyčinkách: Indové tvrdí, že ústa jsou "nečistá", plamen na tyčince snadno zhasneme prudkým mávnutím ruky poblíž). Oheň je třeba rozdělat včas, aby v okamžiku východu Slunce a zpěvu mantry už naplno hořel.

Další článek o agnihotře najdete zde

a vše potřebné najdete v našem shopu zde.

Startovní sada pro začátečníky

AGNIHOTRA: startovní sada pro začátečníky

1659,- Kč

Palivo pro rituál agnihotra

Palivo pro rituál AGNIHOTRA

249,- Kč

Pyramida pro rituál agnihotra

Pyramida pro rituál AGNIHOTRA

1199,- Kč

Připravte si do dlaně několik nezlomených zrnek neleštěné (natural) rýže. Přesně v čase východu Slunce zazpívejte první polovinu mantry, po slově "swahá" (něco jako sláva, nechť žije, budiž pozdraven) vhoďte do ohně v pyramidě několik zrnek rýže, zazpívejte další část mantry a opět po slově "swahá" vhoďte do ohně zbytek rýže. Potom jen sledujte fascinující hru plamenů, dokud oheň zcela nezhasne.

Vzhledem k tomu, že i kouř po zhasnutí plamenů je léčivý, a kupodivu ani neštípá do očí, doporučuje se, aby se ho zvláště lidé s rýmou (včetně té senné) a častými potížemi horních cest dýchacích, nadýchali.

Pokud to jde, nechte pak popel v pyramidě až do dalšího obřadu druhý den. Před obřadem popel opatrně vyberte a uschovejte ve skleněné nebo hliněné nádobě. Lze jej okamžitě použít buď jako léčebný prostředek (na drobná poranění, rozdělaný s máslem ghí na popáleniny), nebo jako vynikající hnojivo pro pokojové květiny, rostliny nebo ovocné stromy. Popel z agnihotry prý obsahuje všechny prvky, které lidské tělo potřebuje, ale zbavené radioaktivity, smíchaný s ghí je výborným lékem na popáleniny a kožní problémy, a někteří nadšenci jej dokonce po špetkách užívají rovnou, preventivně.

Pro přesné výpočty východu a západu Slunce (ve vašem městě) existuje jednoduchý počítačový program, ale lze se přibližně spolehnout i na v denním tisku publikované údaje (v tom případě zahajte obřad v době, kdy je možno už nebo ještě vidět polovinu kotouče Slunce.

Mantra pro východ Slunce:

Súrjája swahá, súrjája idam namamá. Pradžápatajé swahá, pradžápatajé idam namamá.

Mantra pro západ Slunce:

Ágnajé swahá, ágnajé idam namamá. Pradžápatajé swahá, pradžápatajé idam namamá.

Měděná pyramida s ohněm z kravského trusu, másla ghí a rýže je tak jakousi energetickou turbínou a iontovou čističkou. Ohňovou přeměnou spalované směsi neutralizuje a vyživuje okolní prostředí. Zjednodušeně řečeno, fyzicky a následně i psychicky léčí nejen přítomné, ale i atmosféru. V okolí pyramidy se v průběhu obřadu vytváří velmi silné magnetické pole.

Jak tvrdí Indové, ale z vlastní zkušenosti i ti současní Poláci, Němci, Skandinávci, Češi a Američané, kteří s ní dlouhodobě pracují, agnihotra pomáhá obnovovat mozkové buňky. Revitalizuje kůži. Čistí krev. Léčivý dým proniká do plic a těla, má povzbuzující účinky na oběhový systém. Mimochodem, pokud obřad provozujete v místnosti (nezapomeňte umístit měděnou pyramidu na nějaký plochý kámen, abyste si nepropálili koberec či podlahu), lze přímo pozorovat její okamžitý pozitivní vliv na rostliny, které tam máte: jsou svěží, výborně rostou, pokud chřadly, okamžitě se vzpamatují. Zpěv mantry zase uvolňuje hlasivky (a ty uvolňují emoční bloky, kterými jsme my všichni prošpikováni k neuvěření) a jemné energie zpívané mantry pomáhají nastolit zcela jiné poměry v místnosti nebo prostoru. Říká se, že v okamžiku spalování vzniká nad pyramidou a v jejím okolí zcela jiný poměr mezi tím, co je nahoře a co je dole. Vytváří se jakýsi vír , který nahoru odnáší (neničí, ale přeměňuje) vše, co je v tomto okamžiku negativní, a podél tohoto teplovzdušného a vibračního komína klesá to čisté.

Lze si přitom představit, že v místech, kde agnihotru provozují již desítky let pravidelně, například na jedné farmě v Polsku (poblíž hranic s ČR), vznikají jakési ekologicky čisté pozitivní ostrůvky, nebo přímo oázy. Místní krávy, spásající trávu na loukách, hnojených popelem z předešlých obřadů, produkují stále čistší trus i mléko na výrobu "paliva" a másla ghí, mysli a těla lidí, agnihotru provozujících, jsou tělesně i psychicky díky téhle každodenní očistné meditaci na oheň také stále vyrovnanější a harmoničtější. A protože jak nahoře, tak dole (v tomto případě zdravý duch podmiňuje zdravé tělo), kvalita života lidí i životního prostředí neustále pomalu, ale jistě stoupá.

Jinými slovy, agnihotra je takový malý, lidský a terapeutický rituál ohně, který si ovšem své příznivce postupně vychovává a čistí. Není ukazatelem nějaké u úřednického nebo politického stolu vymyšlené ekologické cesty, je Cestou samotnou (ve smyslu parafráze známého rčení: "Není cesta k agnihotře, agnihotra je Cesta"). Má navíc sama v sobě zabudovanou pojistku proti zneužití. Jako když se člověk, kterého zbili v hospodě, rozhodne naučit prát, aby se pomstil. Začne chodit cvičit aikido, umění sebeobrany, zvládne postupně své tělo i psychiku, naučí se pracovat s energií, a ačkoliv by pak mohl všechny potenciální protivníky přeprat, nikdy ho to ani nenapadne. Aikido je totiž umění zvládnout a vyčistit sám sebe.

Právě tak je agnihotra hlubinně transformativním procesem, ve kterém člověk, který ji provozuje dnes, není týmž člověkem, který ji začal pravidelně pálit před rokem. Nemůžeme změnit či ovlivnit stále komplexnější a rychleji a nezvládnutelněji se do neznámých důsledků řítící svět, můžeme ale zvládnout svůj postoj a vztah ke světu a jeho problémům i radostem, a tak na něj pozitivně působit prostřednictvím vlastní proměny.

Agnihotra se tak postupně stává jakýmsi symbolickým "ohněm" ve smyslu prastarého indického rčení, které z hlediska buddhismu ironicky popisuje věčně marnou snahu člověka hledat štěstí a smysl někde jinde než ve svém nitru: "Bůh ohně si jde pro oheň."

Užitá literatura:
Vlastimil Marek: Agnihotra (Gemma 1993)
Rozhovor s Marko Pogačnikem (in: revue Prostor č 56)
Hořící pyramidy z kravského lejna (in: Koktejl, srpen 1994)
Z. Neubauer, T, Škrdlant: Živly jako filosofické archetypy (in: revue Prostor 56)

Doporučená literatura:
Václav Kajdoš: Kovem a ohněm (Kontakt , Praha 1974)
Richard Waterstone: Duchovní svět Indie (Knižní klub 1996)
S. E. Eggelink: Indické jantry (Fontána 2002)